Dne 25.8.2008 byl v deníku PRÁVO zveřejněn článek „Ústav: radar není rizikový“, ve kterém Státní zdravotní ústav (SZÚ) zpochybňuje závěry červencové zprávy autorů Pokorného, Hlobila a Kauckého, kteří upozorňují na rizika spojená s instalací radaru v Brdech.
SZÚ především zpochybňuje hodnotu impulsního výkonu 4,5 MW a zdůrazňuje šestadvacekrát nižší hodnotu 170 kW, kterou označuje za skutečnou.
Stanovisko autorů „červencové zprávy“ k vyjádření SZÚ je následující:
Na oficiálních stránkách MO, MZV a dalších, byly až do roku 2007 uváděny výkonové parametry radaru – impulsní výkon 0,8 – 4,5 MW, střední výkon 170 kW. Ty jsou obsaženy např. i v Power Pointové prezentaci systému protiraketové obrany Ministerstva obrany ČR, zpracované dne 13.4.2007.
(Dokládá to i pořad 20 minut ČRo1 Radiožurnál, odvysílaný dne 8.března 2007, provázený moderátorem Martinem Veselovským. Hostem byl specialista, analytik na protivzdušnou obranu Luboš Marek z ministerstva obrany, který zde k uvažovanému radaru pro Brdy rovněž uvedl střední výkon 170 kW a impulsní výkon 4,5 MW).
V průběhu roku 2007 byla hodnota výkonu radaru v oficiálních údajích snižována. V rámci prezentace systému protiraketové obrany Ministerstvem obrany ČR byly uvedeny výkonové parametry – impulsní výkon 4,5 MW, střední výkon 170 kW. Tato prezentace radaru XBR (viz „Ministerstvo obrany ČR, Systém protiraketové obrany USA, 13.4.2008“) byla ale v průběhu roku 2007 bez uvedení důvodů stažena ze serveru „army.cz“ a posléze nahrazena informací, kde se uvádí impulsní výkon pouze 170 kW. Tím ztrácí podle našeho názoru tato úřední informace na věrohodnosti.
Velice pikantní je, že původně udávané parametry jsou v současné době zpochybňovány (viz „Vliv amerického radaru v Brdech na zdraví lidí, 30.7.2008 ČRo1-Radiožurnál, 18:12 Radiofórum“). Přitom dnes je autorům vytýkáno, že k výpočtům použili jiné vstupní údaje.
Ve zprávě „Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech“ jsme provedli odhad výkonových parametrů radaru, který je podle našeho názoru legitimní, zvláště když úřední zprávy pokračovaly v roce 2007 ve změnách svých dříve „zaručených“ údajů.
Na základě odhadu výkonových parametrů radaru lze z fyzikálního hlediska konstatovat, že radar s impulsním výkonem pouze 170 kW by nemohl zabezpečit úkoly tak, jak byly prezentovány – detekci malorozměrných cílů o velikosti basebalového míčku ve vzdálenosti cca 2000 km (či dokonce 4000 km) a to ani v případě modernizace přijímacího systému radaru.
K zabezpečení těchto úkolů (pokud má skutečně platit definice účelu radaru uvedená ve smlouvě ČR–USA) by bylo nutné použít podstatně vyšších výkonů a na toto se snažíme ve své zprávě upozornit. Účinky radaru budou dány jeho skutečným výkonem a podmínkami instalace. Při použití reálných – vyšších výkonů, popř. vyššího zisku antény u radaru EBR (který je v současné době teprve vyvíjen a jehož parametry nejsou známy), nabývají na váze naše argumenty, upozorňující na rizika spojená s provozem radaru v Brdech.
Měření na atolu Kwajalein bylo provedeno za nereálně nastavených výkonových parametrů, nebyly provedeny měření ve směru hlavního svazku, výsledky a závěry měření nelze tedy z těchto důvodů považovat za relevantní. Skutečně objektivní posouzení zdravotních rizik je možno provést až po zveřejnění parametrů radaru (které by měly být součástí smlouvy ČR-USA) a na základě oponentury provedené nezávislými odborníky v oboru radiolokace a pracovního lékařství.
Ing. Milan Hlobil
Poznámka J. Neorala:
Je pozoruhodné, že důkaz o výkonu 4,5 MW, zde uváděný v tabulce, později najednou zmizel a dnes jej nikde nenajdete. Tato tabulka je originál, překopírovaný v loňském roce.
Cesty Páně - a také tabulky MO - jsou někdy prostě nevyzpytatelné…
