Spojené státy trvají na tom, že celý systém má výhradně obranný charakter. Evropské dějiny však jednoznačně dokazují, že ve zbrojním procesu neexistují žádná čistě defenzivní opatření. Nemůže prostě být štít bez meče, stejně jako nedává smysl pevnost bez kanónů. Defenzivní systémy vždy znamenají zároveň zlepšení ofenzivních možností, uvádí Gärtner v příspěvku pro list Der Standard.
Připomíná, že právě z tohoto důvodu byla již v roce 1972 uzavřena smlouva o zákazu raketových obranných systémů (ABM). Spojené státy tuto smlouvu v roce 2002 vypověděly, tehdy bez větších protestů ze strany Ruska. Soustředily se pak na vývoj vylepšených konvenčních zbraňových systémů v kombinaci s menšími nukleárními hlavicemi a na protiraketový systém. Rusko naopak přednostně zlepšovalo své strategické ofenzivní rakety.
V této situaci mohou nové obranné rakety představovat výrazný faktor eskalace napětí, uvádí Gärtner a rozebírá tři scénáře možného dalšího vývoje. Ať už nastane kterýkoli z nich, závěr je jasný: je jedno, jestli budujeme ofenzivní nebo defenzivní systém - oba jsou stavebními kameny procesu zbrojení, uzavírá rakouský expert.
ČTK (mes)
Zdroj: www.zpravy.respekt.cz
