Od 1. ledna 2001 nabylo na účinnosti nařízení vlády ze dne 22.11.2000 č.480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. V souvislosti s radarem XBR je aktuální interval frekvencí v pásmu (8 až 10) GHz. Zdravotní dopady elektromagnetického záření na lidský organizmus jsou předmětem bouřlivých diskuzí vlády a jejích představitelů s občanskou veřejností, avšak kvalifikované a ucelené objasnění problému veřejnost bohužel postrádá.
V níže uvedeném textu jsou na praktických příkladech ukázána rizika, která by mohla případným provozem radaru XBR v Brdech vzniknout. Pro zpracování zprávy byly použity veřejně dostupné zdroje informací.
1. UVÁDĚNÉ PARAMATRY RADARU (GBR – P)
Podle „oficiálních“ technických informací (oficiální informace MO ČR) je:
- plocha antény 123 m2
- střední výkon (Pstř) 170 až 200 kW
- impulsní (špičkový výkon - Pi) (0,8 – 4,5) MW
- šířka svazku 0,180
- kmitočtové pásmo X (vlnová délka 3 cm)
- geometrická plocha antény 123 m2
Odhadnutá efektivní plocha antény podle [5] bude 105 m2, což odpovídá kruhu o průměru cca 11 m.
2. PŘÍPUSTNÉ HODNOTY OZÁŘENÍ OSOB
Podle „Nařízení vlády č.480/2000 Sb.“ je maximálnípřípustná hodnota výkonové hustoty dopadající na lidské tělo rovna 10W/m2 při době expozice delší než 6 minut. Při expozici kratší než 6 min. je referenční hodnota výkonové hustoty nepřímo úměrná době expozice a roste až do hodnoty 10 000 W/m2, která je mezní referenční hodnotou a nesmí být překročena při jakkoliv krátké expozici, t. zn. i během ozáření libovolně krátkým impulsem [1].
Hodnota 10 000 W/m2 je proto mezní hodnotou, kterou je nutno respektovat !
Vzhledem k vysokému impulsnímu výkonu radaru budou i výkonové hustoty ve směru hlavního svazku dosahovat velmi vysokých hodnot. Příklad výpočtu výkonové hustoty je uveden níže:
Př.1 Rozhraní „střední a vzdálené zóny (Rz)“ záření antény radaru a výpočet výkonové hustoty S1 na této vzdálenosti:
Podle [5] platí, že: Rz = 2 D2/ λ, kde:
- D.................... aktivní průměr antény radaru (11 m)
- λ ................... vlnová délka (3 . 10-2 m)
Rz = 8060 m
----------------
Výkonová hustota na vzdálenosti Rz bude vyjádřena jako poměr vysokofrekvenčníhovýkonuv apertuře antényk ploše průřezu svazku ve vzdálenosti Rz .
Plocha průřezu hlavního svazku Sč ve vzdálenosti Rz :
Sč = π ( Rz . tg θ/2)2,
Sč = 498 m2
Impulsní výkonová hustota ve vzdálenosti 8060 m:
S1i = Pi / Sč
S1i = 9,03 . 103 W/m2 ( 9,03 kW/m2)
-------------------------
Střední výkonová hustota ve vzdálenosti 8060m:
S1stř = Pstř / Sč = (170 000 / 498) = 341 W/m2
Pozn.: V blízké a střední zóně neplatí jednoduchý vztah pro pokles výkonové hustoty S1=Pvys..G / 4π R2, podle kterého klesá hustota výkonu s druhou mocninou vzdálenosti. Znalost rozložení hustoty výkonu v blízké a střední zóně by vyžadovala podrobnou znalost vyzařovacích vlastností antény.
Dílčí závěr:
Z výše uvedených výpočtů vyplývá, že k překročení limitní výkonové hustoty
10 kW/m2 bude docházet přibližně do vzdálenosti 8 km ve směru hlavního svazku. Ozáření touto výkonovou hustotou je nepřípustné v jakkoliv krátkém časovém intervalu [1]. Uvedené zjištění je v souladu s výrokem gen. Oberinga, který se vyjádřil, že „velmi by byl ohrožen zářením např. rogalista ve vzdálenosti 8 km od radaru“.
Př. 2 Americká strana uvádí, že spodní polohový úhel vyzařování radaru bude +20. Nepřesné nastavení tohoto úhlu (na hodnotu nižší) může mít v terénu Brd, kde je několik kót s nadmořskou výškou větší než 800 m, vážné následky. Pro lepší názornost je níže uveden příklad:
Na kótě 862,3 (Praha) je umístěn na věži meteorologický radar, jehož anténa má nadmořskou výšku 916 m. Radar XBR má být umístěn na kótě 718,8 u obce Míšov. Vzdálenost uvedených kót je:.....................................................................d = 5750 m
Úhel skrytu ve směru na anténu meteorologického radaru.........................ε = 1,960
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dílčí závěr:
Úhel skrytu (převýšení na horizont) ve směru na anténu meteorologického radaru je 1,960. T.zn., že hlavní svazek radaru XBR bude probíhat pouze 5-10 m nad anténou radaru (s uvážením výšky rampy radaru XBR). Malá chyba v rektifikaci anténního systému může způsobit ozáření osob na věži (na věži je také pracoviště ŘLP a vojenské pracoviště) výkonovou hustotou elmgn. energie podstatně vyšší než je mezní hodnota 10 000 W/m2 .
I nejkratší expozice tímto zářením (např. po dobu řádově mikrosec.) již může způsobit vážné zdravotní problémy osobám.
Dalšími místy se zvýšeným ohrožením je např. kóta 800,5 Nad Maráskem a 826,7 Třemšín. V těchto případech je úhel skrytu přibližně 10.
Ozáření terénu hlavním svazkem by mělo za následek, že např. každý strom, stožár či jiný objekt by se stal sekundárním zářičem v jehož blízkém okolí by mohla být překročena mezní hodnota výkonové hustoty 10 kW/m2. Kovové konstrukce profilované do tvaru „L“ mohou mít vynikající odrazivost, vytvářejí totiž struktury podobné koutovým odražečům. Navíc na překážkách může docházet k difrakci - lomu elmgn. vln na hraně, takže svazek půjde na odvrácené straně překážky směrem dolů (vzorovým příkladem je věž na kótě „Praha“).
Chyba v nastavení spodního polohového úhlu antény radaru XBR, nestabilita anténní konstrukce, otřesy podloží (ať již z důvodu otřesů země či výbuchů – ve voj. prostoru je dělostřelecká střelnice) mohou mít za následek poškození zdraví osob.
3. MOŽNÉ HODNOTY ODRAZU ENERGIE HLAVNÍHO SVAZKU
3.1. Vliv atmosféry na šíření elektromagnetických vln
V atmosféře mohou vlivem mimořádných okolností vzniknout vrstvy, jejichž vlastnosti se značně liší od standardní atmosféry. Dosáhne-li gradient indexu lomu hodnoty 16 . 10-8 na 1 metr [6], vzniká zakřivení právě rovné zakřivení povrchu zemského a vlnění se pak šíří podél zemského povrchu bez omezení. Takový případ je častý nad plochami, kde spodní vrstvy jsou prosyceny vlhkostí, jež však jen poměrně pomalu přechází do ostatní atmosféry (např. mlha v horských údolích nebo nad vodními plochami). Tyto vrstvy jsou poměrně tenké, jejich výška se měří obvykle jen v desítkách metrů.
Je-li gradient indexu lomu dostatečný, není ohýbán podél země jen paprsek vodorovný, ale též paprsky vyzářené pod malými úhly až do jistého kritického úhlu (chová se tedy podobně, jako kdyby na horní části vrstvy docházelo k totální reflexi). Výkon, který takto vnikne do abnormální vrstvy, nemůže ji již opustit a šíří se v ní dál, po případě postupnými odrazy od země. (viz obr.1). Proto takovou vrstvu nazýváme „atmosférickým vlnovodným kanálem“. Tímto vlnovodem se výkon šíří s malými ztrátami (cca 0,01dB/km) [6] . Analogie se skutečným vlnovodem je velmi silná. Podle své výšky má vskutku abnormální vrstva podobně jako skutečný vlnovod svou mezní frekvenci. Zvětšení dosahu podél zemského povrchu, a to dokonce za horizont, není pochopitelně pro radary na závadu, v našem případě je ale velkým problémem. Při výskytu tohoto jevu dochází k přenosu obrovského výkonu na velké vzdálenosti (desítky až stovky kilometrů) a vzniknou místa na zemském povrchu, které budou ozařovány elmgn. energií s výkonovou hustotou převyšující mezní hodnotu 10 000 W/m2.
Obr č. 1
Podobným jevem je t.zv. „superrefrakce“, kdy se elmgn. vlny šíří na velké vzdálenosti mezi dvěma vrstvami atmosféry. Tento jev je vysoce nebezpečný ve vzdušném prostoru.
3.2. Vliv odrazů od meteorologických útvarů
[2], [3]
Meteorologické útvary, zvláště přeháňky a bouřky mají výrazná jádra s vyšší odrazivostí, často mívají buněčnou strukturu. a jsou časově velmi proměnlivé. Bouřkové oblaky se tvoří již od malých výšek až do výšek velkých. Jádra oblačnosti složené z krup mohou mít velmi dobrou odrazivost. Obzvláště nepříznivý případ by mohl nastat tehdy, kdy by kroupy měly průměr 1,5 cm (polovinu vlnové délky) a vytvářely by půlvlnný rezonátor. Určení impulsní výkonové hustoty v případě odrazů od oblaků je ale složitou úlohou, vzhledem k tomu, že dochází také k rozptylu a difuzi záření. Impulsní výkonovou hustotu odražené elmgn. energie lze pouze přibližně odhadnout na hodnotu až desítek W/m2 po dobu stovek mikrosekund. Teoreticky by sice nedocházelo v tomto případě k překročení povolené doby expozice osob, nicméně posouzení stavu lidského organizmu po výše uvedeném ozařování je otázkou pro lékaře-odborníky zabývající se touto oblastí.
3.3. Vliv odrazu elektromagnetické energie od nízkoletícího letounu
Pro lepší názornost je níže uveden příklad, kdy ve vzdálenosti R (m) od radaru proletí letoun s efektivní odrazovou plochou σM (m2) , na výšce h (m) . Na obr.2 je uvedena situace, kdy je vzdušný cíl ozařován pod polohovým úhlem ε. Úhel β je t.zv. „bistatický úhel“. Účinná odrazná plocha je pro bistatický úhel v těsném okolí π (1800) zvětšena o t.z„ dopředný“ odraz (rozptyl), který může mnohonásobně zvětšit účinnou odraznou plochu cíle. Ke zvětšení „bistatické účinné odrazné plochy“ může docházet také v některých oblastech v případě hladkých a vodivých objektů se složitou strukturou (např. letadel) v intervalu bistatických úhlů 50<β<1800.
Díky zvětšení „bistatické účinné odrazné plochy“ bude docházet i k obrovskému navýšení elmgn. energie odražené od cíle a dopadající na zemský povrch.
Př.3: Určení mezní vzdálenosti cíle od terénní vyvýšeniny při které je vrchol terénní
vyvýšeniny ozařován elmgn. energií o výkonové hustotě 10 000 W/m2 (viz obr.2).
Vzdálenost cíle............................................................................R = 15 000 m
Výška cíle (h = R . sin ε).............................................................h ≈ 560 m
Monostatická odrazová plocha cíle............................................σM = 30 m2
Impulsní hustota elmgn. energie dopadající na povrch země.....S2i = 10 000 W/m2
Mezní vzdálenost cíle od terénní vyvýšeniny.............................d (m) = ?
Obr č. 2
Zvětšení účinné odrazné plochy cíle vlivem dopředného rozptylu [4] – výpočet :
Monostatická plocha (plocha ozářená na cíli) σM (m2), λ = 3 . 10-2 m
Bistatická účinná odrazná plocha (pro úhel β v okolí 1800) daná dopředným rozptylem je vypočítána podle vztahu: σB180 = 4π . σM2/ λ2
Zvětšení účinné odrazné plochy - v daném případě pro bistatický úhel v okolí 1800: n180 = σB180 / σM
Výpočet impulsní výkonové hustoty ve vzdálenosti R od radaru:
S1i = Pi G / 4π R2 ( Pi = 4,5 . 106, G = 1,56 . 106)
Impulsní hustota elmgn. energie odražené a dopadající na povrch země:
S2i = S1i . σB180 / 4π . d2
Mezní vzdálenost cíle od terénní vyvýšeniny při kterénepřekračuje impulsní výkonová
hustota S2i hodnotu 10 000 W/m2: d1/2 = S1i σB180 / 4π S2i
d ≈ 500 m
Z výše uvedeného příkladu vyplývá, že osoby na vrcholech terénních vyvýšenin by mohly být reálně ohroženy elmgn. energií odraženou od letounů, které se přiblíží natolik, že dojde k dosažení nebo překročení mezní impulsní výkonové hustoty této elmgn. energie. K těmto situacím by mohlo v okolí radaru docházet.
Př.4: Určení mezní vzdálenosti „d“ cíle č.2 od cíle č.1 při které je cíl č.2 ozařován mezní impulsní výkonovou hustotou elmgn. energie 10 000 W/m2 (viz obr.3).
Monostatická odrazová plocha cíle ( letounu č.1)...........................σM = 30 m2
Vzdálenost cíle č.1................................................................................. .R (m)
Vzdálenost mezi letouny..........................................................................d = ?
Obr č. 3
Výpočet mezní vzdálenosti „d“ je proveden analogicky s př.3.
Přibližné hodnoty mezních, vzájemných vzdáleností cílů při dané vzdálenosti cíle č.1 jsou uvedeny v Tab.1 . V tabulce jsou uvedeny mezní vzdálenosti pro případ, kdy cíl č.1 má monostatickou odrazovou plochu 30 m2 .
Tab. 1
Z výše uvedeného příkladu vyplývá, že následkem dopředných odrazů od letounů mohou být nebezpečně ozařovány jiné letouny. Tyto situace by mohly nastávat přibližně do vzdálenosti 50 km od radaru.
3. ZÁVĚRY PRO BEZPEČNOST OSOB A LETECKÉHO PROVOZU
Do vzdálenosti cca 8000 m od radaru převyšuje impulsní výkonová hustota elmgn. energie mezní hodnotu 10 000 W/m2 (viz př.1). Případné i sebekratší ozáření letounu ve vzdálenosti menší než 8000 m by znamenalo, že záření projde mnoha okénky dovnitř kabiny letounu (vzhledem k malé vlnové délce λ = 3 cm) a překročí povolenou mez ozařování osob. Navíc by se kabina mohla chovat jako blíže nespecifikovaný rezonátor, který by se stal sekundárním zdrojem záření.
Bezletová zóna stanovená pro vojenské letouny (4,5 km) není v textu hodnocena – bylo by třeba specifikovat ochranu kabiny vojenských letounů proti průniku elmgn. záření.
Do vzdálenosti cca 50 km od radaru může docházet k odrazu elmg. vln od letadla směrem k zemskému povrchu nebo na druhé letadlo v prodloužení osy ozařování pod t. zv. „bistatickým úhlem“ v těsném okolí 1800. V tomto případě dochází k obrovskému navýšení efektivní odrazové plochy cíle (na hodnotu bistatické odrazové plochy) a výkonové hustoty odražené elmgn. energie a hrozí nebezpečné ozáření osob na zemi a průnik nadlimitního záření do kabin letounů. Každý průlet letounů na malých výškách v okolí radaru je tedy vysoce nebezpečný. Oficiálně uváděná hranice bezletovézóny 8,6 km pro civilní letadla [9]neposkytuje dostatečnou ochranu osob na zemi a na palubě letounu proti elmgn. záření. Problém neřeší ani bezletová zóna určená pro Voj. výcvikový prostor Jince.
Závěr americké agentury BMDO (organizací zabývající se problematikou proti raketové obrany) je podobný - agentura BMDO, která ale nespecifikuje přesně důvody, pouze případ „změkčuje“ - uvádí, že je nutná spolupráce mezi operátory radaru XBR a orgány řízení letového provozu tak, aby nedošlo k ozařování letounů hlavním svazkem do vzdálenosti
50 km [8]. Hranice bezletových zón jsou tedy stanoveny nedostatečně a měly by být rozšířeny minimálně na 50 km, pokud chceme zabezpečit ochranu zdraví osob na zemi a na palubě letounu. Současně by byla také zajištěna bezpečnost letounů s výbušným nákladem (oficiálně stanovená bezletová zóna je v tomto případě do 13,5 km). Dodržování 50 km bezletové zóny může být ale při hustotě letového provozu v okolí Prahy velkým problémem a nejeví se jako reálné. Spolupráce operátorů radaru XBRs orgány řízení letového provozu by byla při velké hustotě letového provozu pouzenebezpečnou improvizací – selhání lidského faktoru nelze vyloučit. V případě letů letadel aeroklubů by byla úloha pracovníků ŘLP obzvláště složitá. Praxe ukazuje, že všechny bezletové zóny, předepsané režimy letu a pod. byly v minulosti porušovány a nejinak tomu bude i v budoucnosti. Při každém narušení 50 km bezletové zóny by hrozilo vysoké riziko nebezpečného ozáření osob.
5. MOŽNÉ DUSLEDKY ZVÝŠENÍ VÝKONOVÉ ÚROVNĚ VYZAŘOVÁNÍ
Radary kategorie XBR se odlišují nejen vyzářenými výkony ale také rozměry antény [5]:
Typ: GRP-P má aktivní průměr antény cca D = 11 m
SBX-1 má aktivní průměr antény cca D= 18 m
XBR-Brdy může mít aktivní průměr antény cca D = 25 m
V případě, že by armáda USA použila sestavu antény s aktivním průměrem D = 25 m, lze u radaru v Brdech očekávat např. následující parametry [5]:
-
střední výkon v apertuře 170 kW
- počet zářičů - 81 000
- střední výkon jednoho T/R modulu 2,1 W
- zisk antény cca GdB = 68 dB (G = 6,3 . 106)
- šířka svazku θ(3dB) = 0,080
V tomto případě by tedy došlo ke zvýšení zisku antény, zúžení vyzařovacího svazku a následkem toho i ke zvýšení energetického toku vyzařovaného radarem a rozšíření nebezpečné zóny pro osoby na zemi a na palubě letounu . Rozhraní střední a vzdálené zóny záření radaru by se v tomto případě posunulo až na vzdálenost Rz ≈ 42 000 m. Do vzdálenosti asi 70 – 80 km by hrozilo nebezpečné ozáření zemského povrchu a v případě přiblížení se dvou letounů nebezpečné ozáření druhého letounu následkem dopředného odrazu elmgn. energie. Hranice bezletové zóny by musela být v tomto případě posunuta na vzdálenost 70 – 80 km.
6. HUSTOTA ELEKTROMAGNETICKÉ ENERGIE VE SMĚRU 1. BOČNÍCH SMYČEK
Střední výkonové hustoty elmgn. energie uváděné ve studii MO (včetně středních výkonových hustot ve směru bočních smyček) nejsou věrohodné, příčinou je to, že autoři studie neuvažují blízkou a střední zónu záření radaru, jejich výsledky nejsou v souladu s teorií antén a nemohou být korektní. Např. střední výkonová hustota ve směru hlavního svazku na rozhraní střední a vzdálené zóny – 8000m je 341W/m2 (viz př.1), dle studie MO [7] je pouze 69,6 W/m2 a věrohodná nemůže být tedy ani uváděná střední výkonová hustota ve směru 1. bočních smyček 0,00697 W/m2 ! Úroveň bočních smyček -40 dB uvedená ve studii MO je diskutabilní, jako reálná se jeví hodnota cca -50 dB (pro radar GBR-P) [5] .
7. ZÁVĚRY
Při expozici elmgn. zářením kratším než 6 minut je referenční hodnota výkonové hustoty nepřímo úměrná době expozice a roste s poklesem doby expozice až do hodnoty 10 000W/m2, která je mezní referenční hodnotou a nesmí být překročena při jakkoliv krátké expozici [1].
Výše uvedené výpočty a odhady jsou přibližné, přesto ale umožňují přijmout níže uvedené závěry:
Mezní hodnota impulsní výkonové hustoty 10 000 W/m2, kterou je nutno bezpodmínečně respektovat, by mohla být překročena v následujících případech:
b) V případě, kdy zemský povrch by byl neočekávaně ozařován nadlimitní výkonovou hustotou elmgn. energie při výskytu „atmosférického vlnovodného kanálu“. K výskytu tohoto jevu na území ČR dochází, v praxi by to znamenalo, že vevzdálenostech desítek až stovekkilometrů mohou vzniknout místa, které budouozařovány nadlimitní výkonovou hustotou ohrožující zdraví osob. Výskyty „atmosférickýchvlnovodných kanálů“ se tedy netýkajípouze občanů brdských obcí, ale stávají se doslova problémem všech občanů (i občanů sousedních států). Americká strana seproblematikou atmosférického vlnovodunemusí příliš zabývat, anténa radaru na malémostrově v Pacifiku směřuje většinou na moře.
Jevem podobným atmosférickému vlnovodu je t.zv.„superrefrakce“, kdy se elmgn. vlny šířís minimálními ztrátami na velké vzdálenosti mezi dvěmi vrstvami atmosféry. Tento jev je vysoce nebezpečný ve vzdušnémprostoru.
c) V případě, kdy zemský povrch by byl ozařován elmgn. energií odraženou od nízkoletících cílů následkem velice intenzivního t.zv. „dopředného odrazu (rozptylu)“. Do vzdálenosti cca 50 km od radaru může docházet k odrazu elmgn. vln směrem k zemskému povrchu nebo na druhé letadlo. Každý průlet letounů na malých výškách v okolí radaru je potencionálně vysoce nebezpečný. Oficiálně uváděná hranice bezletové zóny 8,6 km pro civilní letadla neposkytuje dostatečnou ochranu proti elmgn. záření osobám na zemi a na palubě letounu. Problém neřeší ani bezletová zóna určená pro Voj. výcvikový prostor Jince. Kritériem stanovení bezletové zóny musí být bezpečnost osob na palubě letounu, bezpečnost osob na zemi a bezpečnost letounu. Oficiální bezletová zóna je stanovenachybně a je v podmínkách ČR nebezpečná. Bezletová zóna by měla být rozšířena na 50 km. Stanovení 50 km zóny se shoduje se závěrem americké agentury BMDO [8]. Dodržování 50 km hranice bezletové zóny je ale v podmínkách hustého provozu v okolí Prahy velmi problematické, nejeví se jako reálné, hrozí selhání lidského faktoru.
Každé technické opatření ke zvýšení výkonové úrovně vyzařování radaru by znamenalo rozšíření ohrožené zóny. Pokud není v základních technických údajích radaru jednoznačně uveden současně s výkonem radaru zisk antény, opakovací kmitočet a délka impulsu - jsou takové údaje neseriózní. Mlhavost těchto informací by mohla umožnit výrobci radaru poměrně snadno provést rekonstrukci anténního systému, zkvalitnit parametry radaru a tím podstatně zvýšit výkonovou hustotu elmgn. záření, což je v podmínkách ČR naprosto nepřijatelné.
Výše uvedená rizika nejsou zanedbatelná. Geografické, meteorologické podmínky, hustota osídlení a hustota letového provozu v ČR jsou s podmínkami malého ostrova v Pacifiku nesrovnatelné. Riziko nadlimitního ozáření se netýká pouze občanů brdských obcí. Ti, kteří budou rozhodovat o instalaci radaru XBR v Brdech (poslanci parlamentu) si zaslouží mít co nejpřesnější, komplexní informace. Nelze souhlasit se závěry dokumentu MO, který odmítá škodlivé účinky radaru. V dokumentu MO jsou zásadní chyby – autoři nerespektují blízkou a střední zónu záření, vlivy nehomogenity atmosféry, meteorologických útvarů, dopředné odrazy od vzdušných cílů a vůbec neuvažují mezníimpulsní hustotu elmgn. energie 10 000 W/m2. Výsledkem jsou potom nekorektní hodnoty výkonových hustot a vůči občanům nezodpovědné závěry.
Je otázkou, jak proběhla oponentura dokumentu MO a zda vůbec proběhla. Plánované umístění radaru na kótě 718,8 je z důvodu výše uvedených rizik nevhodné.
Použitá literatura:
[1] www.szu.cz, Informace NRL č.13/2002, Centrum pracovního lékařství .
[2] Kráčmar, J.: Meteorologické radiolokátory, Český hydrometeorologický ústav, www.chmi.cz/meteo/rad/index.html
[3] Wikipedia
[4] Galati, G, Kol.: Advanced radar techniques and systems, Institution of Engineering
and Technology, London, 1993.
[5] Nerad, L.: Radar XBR Brdy, Technická analýza a odhad výkonových parametrů,
ATM č.9/2007.
[6] Sdělovací technika 7/1954: Homogenita atmosféry.
[7] Bednarčík, P., Marek, L., Komárek, Z., Pekárek, L.: Předběžné posouzení vlivu
radiolokační stanice EBR na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu
Brdy, srpen 2007, MO ČR, Praha, www.army.cz
[8] Kaucký, S.: Protiraketová obrana USA: radary XBR a SBX, ATM č.9/2006
[9] Zdobinský, M.: Radar pod lupou, Areport, www.army.cz
a) V případě, kdy okolní terén by byl ozařován hlavním svazkem radaru. Aktuálním případem je věž meteorologického radaru (n.v. antény meteoradaru – 916 m) na kótě „Praha“. Již malá nepřesnost (0,040) v nastavení spodního elevačního úhlu antény radaru XBR, nestabilita podloží nebo anténní konstrukce by mohla mít za následek ozáření osob na věži výkonovou hustotou elmgn. záření podstatně vyšší než 10 000 W/m2. Ohroženy mohou být i další kóty s nadmořskou výškou větší než 800 m. Každý ozářený předmět by se stal odražečem (sekundárním zářičem), nepochybně by také docházelo k difrakci – lomu na hraně směrem dolů na odvrácenou stranu ozařovaného objektu.
