Radar EBR (www.mda.mil, www.fas.org, denní tisk, zpravodajství ČT24)
Smlouva o výstavbě a provozu amerického radaru protiraketové obrany v České republice je podepsána. Dá se říci, že podpis smlouvy svým způsobem předběhl dobu. Z vojensko-technického hlediska tu totiž zůstává řada nezodpovězených otázek. Ta nejzávažnější souvisí s vývojem jednání USA s Polskem. K podpisu smlouvy o radaru dochází v době, kdy základna s antiraketami v Polsku není vůbec jistá. Může totiž nastat stav, kdy radar by byl postaven bez antiraket. Již před časem nás hlavní český vyjednávač Tomáš Pojar vehementně přesvědčoval, že bez antiraket v Polsku radar u nás nebude ani náhodou, protože samotný radar ztrácí smysl a byl by to důvod k okamžitému ukončení vyjednávání. A ejhle, dnes již smysl má a nesmírný. Polský ministr obrany Bogdan Klich řekl: "Radar, který vznikne u našich sousedů (myslí tím v Česku), je bez umístění antiraket v Polsku zbytečný". Má pravdu a myslí to vážně, nebo s námi Čechy jen tak laškuje? XBR radar je elektronické zařízení, nikoliv zbraň. Radar je schopen zjistit nepřátelskou raketu mířící např. na Evropu a poskytovat o ní přesná data, ale není schopen ji zničit. K tomu je nutné, aby spolupracoval s antiraketami.
Smlouva o radaru však byla podepsána v době, kdy není vůbec jasné, kde nakonec antirakety skončí. "Podle mě má radar smysl i bez amerických antiraket v Polsku," nyní míní hlavní český vyjednávač Tomáš Pojar, podle něhož lze radar využít i pro společnou obranu NATO. Neví jak, neví čím, stejně jako to neví NATO. Ani nemůže vědět, protože jde o technicky neslučitelné věci, protože NATO v současné době nepracuje na žádném systému stejné kategorie. Jde tedy spíš o zbožné přání než o jasnou představu o tom, co se samotným radarem v Brdech bez antiraket. Ať už by byly antirakety nakonec umístěny kdekoliv mimo Polsko, od základů by se tím změnila původní koncepce a plán rozmístění prvků, logicky by tak vyjednávání měla začít od začátku. V Evropě navíc mají být použity upravené jen dvoustupňové antirakety, jejichž testy mají být zahájeny v roce 2009 a dnes přirozeně nikdo neví, jak budou fungovat. A tak bylo podepsáno něco, co zjevně postrádá logiku.
A teď se na to podívejme reálně z pohledu Evropy, přesněji České republiky. Jestliže by v Polsku skutečně základna nevznikla, tak s kterými antiraketami by mohl radar v Brdech spolupracovat a navádět je na útočící rakety? Ze základen ve Spojených státech? Těžko. Tady je hned první problém - ty jsou příliš daleko k tomu, aby účinně zasáhly v případě útoku na Evropu. Nebyly by nám nic platné, protože by do Evropy za těch pár minut prostě nedoletěly. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová na tiskové konferenci po podpisu smlouvy o radaru dne 8.7.2008 přišla s dalším prapodivným vysvětlením, proč radar v Brdech antirakety v Polsku nepotřebuje. Může prý spolupracovat s antiraketami SM-3 systému Aegis na válečných lodích a tak zabezpečovat obranu ČR. V krátké době se jedná již o druhou významnou osobu, která nás "opíjí rohlíkem". Tou první byl americký generál Kadish, který nedávno tvrdil to samé. Americké vojenské námořnictvo sice skutečně má k dispozici antirakety SM-3 s radarovým systémem Aegis, ale jejich dálkový dosah je 500 km, výškový 160 km. I Kadish přiznává všeobecně známou věc, že zemský povrch je zakřivený, zatímco paprsek XBR radaru je přímý, a tedy za toto zakřivení nevidí. Ano, a neviděl by nejen ty íránské rakety v počáteční fázi letu a to až do výšky minimálně 400 km, natož pak antirakety odpálené z lodí. Jinými slovy - v okamžiku, ve chchvíli kdy by radar z Brd zjistil a zaměřil raketu letící z Íránu na Evropu, ta by se stejně vždy nacházela za hranicí dosahu antiraket SM-3. To znamená, že všechny potenciální antirakety by v tom případě byly příliš daleko k tomu, aby mohly útočící raketu zasáhnout. Z toho vyplývá, že i možnosti námořní části systému by v případě raketového útoku na Evropu byly velmi omezené a v tomto případě hovořit o nějaké přímé součinnosti mezi antiraketami SM-3 a radarem v Brdech je velmi diskutabilní. Námořní antirakety SM-3 nemohou při obraně Evropy nahradit pozemní antirakety GBI, jejichž umístění je plánováno v Polsku (za předpokladu že křižníky s antiraketami SM-3 nebudou kotvit např. ve VVP Libavá). Čím tedy střílet na íránskou raketu směřující třeba na radar v Brdech? Odpověď je jednoduchá a strohá - není čím a není jak. Z toho vyplývá, že samotný radar v Brdech bez antiraket v Polsku z hlediska obranyschopnosti Evropy a konkrétně České republiky skutečně nemá žádný smysl. V tom má polský ministr obrany pravdu. Pokud má vůbec nějaký smysl, pak jedině z hlediska poskytování přesných dat o raketě, mířící na Spojené státy a tedy z hlediska zajištění obrany Spojených států. Vyjádření generála Kadishe i Condoleezzy Riceové lze tedy chápat jako pokus o uchlácholení české veřejnosti. A zřejmě jim vůbec nevadí, že tato teorie je v rozporu s fyzikálními zákony a provozními možnostmi protiraketového systému. Jejich tvrzení jsou o to horší, že je vyslovili odborníci, kteří na rozdíl od běžných českých občanů mají k dispozici přísně tajné informace o celém systému. Dle reakcí některých našich členů vlády je ale tato nesmyslná teorie "prospěšnosti samotného radaru v Brdech" velmi nakažlivá.
Nabízí se tedy následná otázka. Kam s nimi (s antiraketami)? Že se vůbec nejedná o lehké řešení, prozradil ředitel americké Agentury protiraketové obrany, generál Henry Obering. Ten se domnívá, že Polsko je pro umístění antiraket ideální poloha, protože kdyby antirakety byly blíž k Íránu, nestačily by na hrozbu včas zareagovat a v případě, kdy by byly dál od Íránu, nestačily by doletět do bodu střetu s nepřátelskou raketou a značná část Evropy by zůstala bez ochrany (včetně radaru v Brdech a celé ČR). To byl snad i ten pravý důvod, proč velmi rychle přestal hovořit o Velké Británii, jako o dalším potencionálním místě pro antirakety. Ve hře se objevila Litva, reakci Ruska známe, stanoviska maďarské, slovenské vlády také známe, v Rakousku to je nesmysl, Německo je na tom svojí polohou zhruba stejně jako Velká Británie. Jednoduše - Polsko je nejen ideální, ale i jediné reálné místo, kde by antirakety mohly plnit svou funkci při obraně Evropy ve spojení s radarem v Brdech. A Poláci si to také moc dobře uvědomují. Jakékoliv jiné řešení lze považovat za nouzové a vždy by znamenalo omezení provozních možností evropské části systému protiraketové obrany, jinými slovy - snížení jeho bojové efektivnosti.
Závěrem stručné shrnutí. Jestliže by přece jen u nás byla smlouva o radaru schválena parlamentem a z výstavby základny s antiraketami v Polsku by nakonec sešlo, nastala by dost prekérní situace - v Brdech bychom měli radar, který by nám (Evropanům) byl skutečně k ničemu. A pokud by vůbec k něčemu byl, pak jako laciný cíl. Poslední informace nasvědčují, že Poláci se přece jen blíží k dohodě. Ale to nic nemění na faktu, že české veřejnosti jsou opět podsouvány klamné a nepravdivé informace o možnostech protiraketového systému.
Autor: Ing. Stanislav Kaucký, bývalý vojenský analytik Armády ČR, nyní redaktor nezávislého vojensko odborného měsíčníku ATM
http://www.atmonline.cz/news/ 2008/cervenec/110708b.htm
Převzato z www.atmoline.cz
