V časopise ATM-9/2007 a na stránkách www.atmonline.cz byla zveřejněna Technická analýza a odhad možných parametrů radaru Brdy, v níž jsou formou objektivní analýzy posouzeny výkonové parametry. Krátce před tímto článkem se na stránkách www.army.cz objevilo "Předběžné odborné vyjádření …." [3]. Posléze následovala cesta devítičlenné delegace z ČR na ostrov Kwajalein, která po svém návratu počátkem října 2007 veřejnosti sdělila, že naměřené hodnoty vyzařování jsou ve skutečnosti ještě nižší než výpočty v Předběžné zprávě MO. Z posledních oficiálních zpráv vyplývá, že kolem radaru je vše v pořádku …
Předkládáme čtenářům k posouzení názor k obsahu těchto posledních oficiálních zpráv a znalosti parametrů, který nám zaslal Ing. Ludvík Nerad, CSc.:
"Předběžné odborné vyjádření … [3] vychází z těchto parametrů radaru: střední výkon 170 kW, plocha antény 105 m2, šířka svazku 0,18°, potlačení bočních smyček - 40 dB, dosah 2048 km. Zpráva sice (neúčelně) na mnoho desetinných míst popisuje úroveň hustoty výkonu (*) vyzařovaného do bočních smyček, ale zcela opomíjí energii v hlavním svazku, jeho odrazy, difrakce a možné důsledky na bezpečnost letového provozu a osob. Výpočet navíc nerespektuje fyzikální zákonitosti zón vyzařování antény a anténní diagram, a tím produkuje chybné údaje.
[Pozn.: (*) - hustotu výkonu [3] uvádí dokonce v nesprávných fyzikálních jednotkách (W.m2) místo (W/m2)]. Výpočty hustoty výkonu pouze mimo hlavní svazek vyzařování radiolokátoru jsou doplněny úhly skrytu okolního terénu z kóty (718 +10,5) m n.m. do více než 200 azimutů a spolu s průvodním komentářem čtenáře utvrzují v názoru, že analýza je velmi pečlivá a žádné riziko nehrozí. Zpráva neobjasňuje důvody proč při převozu z Kwajaleinu dojde k přejmenování typu radaru GBR-P na EBR a snížení dosahu z 6700 km na 2048 km. Z radiolokační rovnice plyne, že dosah radaru je s výkonem vysílače vázán čtvrtou odmocninu, takže mezi dosahem 2048 km a dosahem 6700 km bude poměr potřebných výkonů (při zachování ostatních veličin) přibližně 1:100, tzn. výkonový rozdíl bude 20 dB. To znamená, že radar s dosahem 2048 může mít stokrát menší výkon vysílače v porovnání s radarem o dosahu 6700 km (když uvažujeme stejnou odraznou plochu cíle). Dosah radaru 2048 km opět neobsahuje údaj o velikosti odrazné plochy cíle, a tím je naprosto bezcenný. Obdobně totiž i pro dosah radaru platí, že je vázán s velikostí odrazné plochy cíle čtvrtou odmocninou, takže přibližně trojnásobnému poměru dosahů radaru odpovídá poměr odrazných ploch cca 1:100. Oficiální údaj o dosahu 2048 km je zjevně zavádějící - podbízí jakési přesné číslo, ale z příkladu je vidět jaký kvalitativní vliv má odrazná plocha cíle na dosah (dálku zjištění cíle). Písemný dokument s údaji výsledků měření delegace ČR na Kwajaleinu nebyl dosud zveřejněn. Ze zveřejněných záběrů o měření je navíc vidět, že detekce byla prováděna anténou ve výšce asi 2 metry nad Zemí, tedy v prostoru mimo hlavní svazek antény radaru GBR-P. Protože výkon radaru lze počítačově regulovat, měl by protokol o měření obsahovat všechny podmínky - výkon, relativní vzdálenosti a výšky měřící antény vzhledem ke geometrickému středu fázovaného anténního systému GBR, jakož i příslušné elevační mechanické nastavení této antény, polohu svazku v geometrické ose a sektory elektronického snímání prostoru. Na oficiálních stránkách státních institucí přetrvávají řadu měsíců protichůdné informace o výkonech - od tvrzení, že výkon 170 kW je maximální, jinde je hodnota 170 kW uváděna jako střední výkon, ale také údaj, že impulsní výkon je v rozsahu hodnot (0,8 až 4,5) MW. Nadále trvá základní otázka: Jaký bude vlastně střední výkon v apertuře a jaké budou parametry antény. Přetrvávání fyzikálně nesprávných a vzájemně protichůdných oficiálních údajů není dobrým základem pro věcný dialog, ale naopak příčinou nedůvěry ke státním institucím v problému radaru. Pro přiblížení otázky výkonů lze doplnit, že analýza [1] byla založena na korektních citovaných údajích - předpokládal se střední výkon cca 2 W na T/R modul. V literatuře [4] však lze nalézt informace, že již před osmi lety byl v USA realizován vývoj nové generace T/R modulů pásma X s požadovaným výkonem 16 až 40 W. Případná modernizace radaru novými T/R moduly by umožnila zvýšit celkový střední výkon v apertuře antény na hodnoty kolem 270 kW až 640 kW pro případ použití 17 000 modulů nebo na 1,28 MW až 3,2 MW pro případ použití 80 000 modulů. Důsledky takových výkonů však budou zcela jiné než je dnes oficiálně prezentováno.
Závěr
Na základě provedených příkladů lze konstatovat, že korektní informace o výkonových parametrech a důsledcích provozu uvažovaného radaru Brdy zpráva [3] ani delegace vyslaná na Kwalalein počátkem letošního října nepřinesla. Dá se oprávněně předpokládat, že pokud vládní orgány nesdělí fakta, podpoří nové otázky a pochybnosti o celém projektu.
Literatura:
[1] www.atmonline.cz, L. Nerad: Radar XBR Brdy: Technická analýza a odhad výkonových parametrů, ATM-9/2007
[2] www.army.cz
[3] www.army.cz (Protitraketová obrana): "Předběžné odborné vyjádření k posouzení radiolokační stanice EBR (European Besed Radar) s českými a evropskými normami", "Odborné vyjádření Ministerstva zdravotnictví", "Hodnoty hustoty zářivého toku radiolokační stanice EBR" a "Vyhodnocení spodní hranice radiolokačního svazku a oblastí radiolokačního skrytu radiolokačních stanice EBR" (přepis podle originálu)
[4] www.fas.org, www.usdoj.gov
Ing. Ludvík Nerad, CSc.
převzato z www.atmoline.cz
