Výsledky bukurešťského summitu NATO jsou v médiích interpretovány velmi různorodě. Oficiální deklarace se PRO věnuje v článku 37 a 38. Tato deklarace se ani zdaleka nepřibližuje podmínkách zelených na závaznou garanci začlenění systému pod řízení a velení NATO. Analýza podmínek pro souhlas s radarem byla vypracována Zahraniční odbornou sekcí SZ a je k dispozici zde.
Díky iniciativě amerického kongresmana Johna Tierneyho se v Kongresu USA uskutečnila slyšení, kde se přezkoumávala potřeba rozšiřování protiraketové obrany, její efektivnost a další sporné body. Výsledky slyšení naleznete zde: 1,2,3.
Kongresmani, v čele s Johnem Tierneym, předsedou Podvýboru pro národní bezpečnost a zahraniční věci, přijeli do Prahy diskutovat o radaru. Debata ukázala, že situace v obou zemích je velmi obdobná – americká administrativa, stejně jako česká vláda, neposkytuje dostatek informací členům Kongresu, respektive českým poslancům. Na večeři organizované Greenpeace za účasti Jan Neorala, Jiřího Dienstbiera a Jana Hamáčka se především zajímali o postoje české veřejnosti k radaru a o dopady na evropskou politiku. Kongresmani vyvrátili tvrzení českých vládních politiků včetně bývalého prezidenta Havla, spočívající v nutnosti vyhovět Americe jako poděkování za to, co USA pro Československou republiku v historii udělaly. „Amerika není v názorech na radar vůbec jednotná. Celý projekt NMD by byl dokonce pohřben za prezidentství Billa Clintona, nebýt jeho osobních skandálů,“ prohlásil John Tierney. více zde
MF DNES uveřejnila článek Teodora Marjanoviče „Škoda, že to Čechům nespadlo na hlavu“ ,ve kterém oslavuje, podobně jako většina příznivců radaru, sestřelení amerického satelitu na oběžné dráze jako důkaz úspěšnosti amerického protiraketového systému a zpochybňuje názor Philipa Coyla, který spolehlivost systému kritizuje. Coyle ve své reakci na tento článek, který bohužel MF DNES nikdy neotiskla, lituje, že se autor pustil do ukvapených závěrů, aniž by si ověřil základní fakta. Z reakce citujeme: „Na rozdíl od situace se satelitem nám nepřítel, který by byl dostatečně šílený, aby vypálil na Evropu jednu jadernou raketu, nezatelefonuje měsíc předem a nepoprosí, abychom se připravili. Neuvede ani předem přesný čas vypálení rakety, aby si Pentagon mohl vybrat místo a čas sestřelení rakety. Nepřítel bude sotva čekat na dokonalé počasí kvůli ideální viditelnosti jeho rakety. A už vůbec nebude čekat, až si Pentagon propojí množství radarů a teleskopů. Trajektorie satelitu byla spolehlivě předvídatelná na základě množství oběhů Země. Trajektorie útočící rakety bude zcela nepředvídatelná, stejně jako jsou meandrující trajektorie raket SCUD. K sestřelení satelitu o velikosti autobusu byly připraveny tři rakety. To samo ukazuje, že americké námořnictvo počítalo s třicetiprocentní pravděpodobností úspěchu za takových zidealizovaných podmínek...“ Celý článek je zde
Očekávané události Od 11. do 13. dubna proběhne v Ljublani zasedání Evropských zelených, jejichž členem je i česká Strana zelených. Obzvláště zajímavé bude hlasování o jejich závěrečné rezoluci, odmítající budování americké protiraketové obrany v Evropě, pro Martina Bursíka, který s zasedání zúčastní.
