Vláda ČR vzala na vědomí materiál Ministerstva zdravotnictví s názvem: „Zhodnocení možných zdravotních rizik vyvolaných elektromagnetickým zářením radiolokátoru EBR v případě, že bude umístěn ve vojenském újezdu Brdy na kótě 718 u obce Míšov“. Materiál tvrdí, že pro obyvatele v okolí radaru nehrozí žádná rizika. Ale podobně jako první studie „Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu Brdy“, která byla renomovanými odborníky velmi ostře odmítnuta jako nevěrohodná a povrchní (více zde), i aktuální vládní materiál má podle expertů nízkou vypovídací hodnotu a celou řadu zásadních nedostatků - vícezde.Ing. Milan Hlobil z katedry radiolokace na Vojenské akademii v Brně, který analyzoval vládní materiál, došel k tomuto závěru: „Dokument Národní referenční laboratoře se nedotýká problematiky ochrany zdraví občanů ani z 25% , přístup k řešení této problematiky je nekorektní (hlavně z hlediska teorie radiolokace) a nemůže být východiskem pro seriózní rozhodování o umístění radaru na kótu 718,8 v Brdech.“. Kompletní analýza od Ing. Hlobila jezde.
Radar, který má být umístěn v České republice jako součást amerického vojenského obranného protiraketového systému, by pro svůj nedostatečný dosah nedokázal zaměřit střely, které by podle obav některých zemí měly být případně odpáleny z Íránu na USA nebo Evropu, a je proto neúčinný. Tyto závěry svého zkoumání funkčnosti a dosahu plánovaného radaru představil minulý týden na setkání Německé fyzikální společnosti (DPG) v Berlíně profesor vědy, techniky a národní obrany Theodor Postol z MIT (Massachusetts Institute of Technology). “Agentura pro raketovou obranu (MDA) dosah radaru nadhodnotila. Irán za využití běžně dostupných technologií může zmenšit efektivní odrazovou plochu (RCS-Radar Cross Section) tak, aby radar nepřátelské střely zaznamenal až ve chvíli, kdy už by nezbýval čas na odpálené antiraket. Více zde.
· Zákonodárci v USA chtějí přezkoumat program protiraketové obrany. Především z řad demokratických zákonodárců stále častěji zaznívají otázky o smysluplnosti a efektivnosti protiraketové obrany. Chtějí navíc prozkoumat, zda-li prováděné testy jsou natolik realistické, aby potvrdily schopnosti systému proti skutečným hrozbám. Kongresman John Tierney potvrdil svůj záměr vznést interpelaci, zda má Kongres i nadále poskytovat stejné finanční prostředky na nejdražší obranný program USA. Celá zpráva zde.
