Příspěvěk: Houbař
Jsem zcela znechucen z toho, jakou komedii naši politici hrají s národem. Názorným příkladem je zájezd našich poslanců a senátorů do Tichomoří, kde měli zjistit, jestli je radar nebezpečný nebo ne. To mi připomíná doby dávno minulé, kdy naši politici jezdili obdivovat sovětské úspěchy. Dovedu pochopit, že i městský člověk může poznat například jestli je kravín velký nebo malý, spočítat počet krav, zhodnotit jestli jsou tlusté či hubené, čisté nebo zanedbané. Není mi ale jasné, jak může hrstka neodborníků poznat bez měřící techniky, jestli je dané zařízení bezpečné, či nikoliv. Každý soudný člověk by v podobném případě předpokládal spíše skupinu odborníků s přístroji, jejichž úkolem by bylo změření vyzařovacího diagramu antény v různých úhlech a v různých vzdálenostech a porovnání těchto hodnot s našimi hygienickými normami. V tomto případě můžeme ovšem konstatovat pouze to, že nás všechny mají za blbce s právem přijít jednou za 4 roky k volbám.
Komentář:
Jak bylo již v jiné části těchto stránek uvedeno, informace o parazitním vyzařování bočními a zadními laloky jsme převzali z originální tabulky a popisu BMDA, tedy z amerických zdrojů, a uvedli jsme i adresu.
V různých internetových a jiných diskuzích se naši odborníci i laici zamýšlejí nad praktickým dosahem těchto laloků a jejich vlivu na cokoliv - tedy na lidské zdraví především, na rušení televizního signálu, rozhlasu, mobilních telefonů, automobilových i letadlových radiostanic.
Tabulka BMDA uvádí pro vojenské účely 12 km, pro komerční a civilní účely 36 km, jako možný rušivý dosah parazitního vyzařování. Přímo pak je definováno, že televizní signál by neměl být rušen nad 4 km, rozhlasový signál a mobilní telefony by neměly být rušeny nad 7 km vzdálenosti od radaru. To česky znamená, že do této vzdálenosti by signály rušeny být mohly. (Trokavec by měl přitom ležet 2 km od radaru, pokud ten bude umístěn tam, kde je zamýšlen). Mohlo by to znamenat, že by mohli být občané v Trokavci občas bez TV, rozhlasu , mobilů. Nebo třeba jen s nepravidelným (avšak dle Murphyho zákona nevypočitatelným) rušením. Nebo nám zase pan premiér Topolánek bude do očí lhát, že to „naprosto neruší“, přestože američané z BMDA v příslušné dokumentaci k tomuto typu radaru říkají, že to rušit do té a té vzdálenosti může?
Zástupci Ministerstva obrany se nám snaží namluvit, že radar pracuje na jiných kmitočtech než televize, rozhlas a mobily, tudíž je nemůže rušit. Je to rovněž nepravdivé tvrzení.
Je nade vší pochybnost, že rušení způsobují i harmonické a subharmonické kmitočty, jejich násobky, kmitočtová interference. Pro laiky - váš soused má například občanskou radiostanici , takzvané „síbo“ a když přidá na výkonu, můžete se vzteknout, jak vám to zamřížkuje obrazovku televizoru právě v nejlepší části filmu. A přitom jeho radiostanice má 27 MHz, váš televizor jede na několikanásobku této frekvence. No a srovnání výkonu „síba“ (několik Wattů) a radaru (zatím přiznali, ve čtvrté vezi už, výkon 10,4 Megawatt) snad ani není nutné komentovat. A samozřejmě to není poslední slovo.
Při výletu našich zákonodárců na atol Kwajalein (a nic jiného než výlet za peníze daňových poplatníků to skutečně není) se naskytla nádherná možnost změřit a zjistit skutečné vyzařování radaru do okolí. Naskytla - a také promarnila. Nebyl čas, chuť a samozřejmě vědomosti.
Citace:
A podobně mluví po návštěvě na Marshallových ostrovech také další poslanec ČSSD Petr Wolf. "Na veřejnost se dostala spousta zkreslených informací. Radar zdraví neškodí, neruší ani příjem televize či mobily."
Miroslav SVOBODA, poslanec, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /ČSSD/
Musím říct, že svou osobní zkušeností na místě já jsem pochybnosti ztratil a samozřejmě budu velmi, velmi intenzivně hovořit se svými kolegy především v poslaneckém klubu, ale i na stranické půdě tak, aby moje zkušenost přešla i na ně.
Konec citátu
V prvé řadě měli páni poslanci zjistit, jestli radar vůbec „jede“. Je totiž možné, že po celou dobu jejich návštěvy mohl být vypnutý. Tak, jak to tvrdí nám, že po většinu času nebude v provozu. Jen při kalibraci, testu či útoku raket.
Zkusil někdo z našich politiků (pokud ovšem radar „jel“), obcházet po okolí s přenosným rozhlasovým přístrojem? S přenosným minitelevizorem? (Možná si některý politik dodatečně vzpomene, že se s jednou domorodou spřátelenou rodinou vlastně celé odpoledne díval na filmy a „nic, ale naprosto nic to nerušilo“…).
Jak je to tam ale vlastně, na tak odlehlém ostrově s příjmem televize? Přijímají televizory signál ze satelitů přímo, individuálně, nebo je na ostrově jeden centrální, satelitní přijímač s místním komerčním vysílačem pro obyvatele, nebo dokonce kabelovým rozvodem TV? Vědí páni poslanci, jaký je v tom technicky rozdíl pro kvalitu příjmu TV signálů, jak je to s odolností proti rušení? Zeptali se na to? Jenom ať nám už neříkají, že je to neškodné, protože to nic neruší…nevědí, o čem vlastně mluví. To, k čemu technici potřebují složité přístroje, oni změříli za dva dny očima.
Ptal se někdo (když už nebylo vidět vojáka) domorodců, zjišťoval někdo, zda se vyskytly nějaké příznaky poruch zdraví, něco neobvyklého? Byl se někdo podívat na vedlejším atolu, kde žijí původní obyvatelé? Hovořil s lékaři? Zajímalo to naše politiky vůbec?
Citace:
A poslanec Wolf jde dál. "Politici mají podstatně více informací a jsou tu od toho, aby taková rozhodnutí dělali oni," říká.
Konec citátu
No nazdar. Jestli euforie jsou informace, jichž mají podstatně více, pak by se měli ještě hodně snažit poshánět si jiné, než se pokusí rozhodnout. Je mezi nimi totiž například ještě několik, kteří si ještě dnes myslí, že radar a antirakety jsou schopny ochránit Česko a střední Evropu. Ještě se nepobudili - vždyť dnes už většina evropských politiků diskutuje rozzlobeně právě o tom, že to dělí Evropské státy na chráněné a nechráněné. To vážně nesledují media a internet? Anebo že by podle těchto poslanců bylo Česko „severozápadní“ Evropou?
Jediné, co jsme se dozvěděli z výletu, byla více méně radost nad prospěšností radaru. A také to, že se bude snažit pan poslanec přesvědčit i ostatní. Vždyť přece viděli i „intimnosti“ radaru, nemůže to prostě škodit.
A tak nezbývá, než se zeptat tak, jak se zřejmě chtěl ptát i pisatel příspěvku výše nad tímto komentářem, alias Houbař:
Proboha, proč tam vlastně jeli? Proč za ty peníze naše vláda neshnala pár techniků, kteří by si sebou vzali pár měřáků a trošku (a hlavně zasvěceně) by to tam proměřili? A bylo by po dohadech.
Jenže - tak mě napadá - co by si tato vláda ale počala, kdyby náhodou opravdu něco naměřili?
Takže asi věděla, proč tam posílá politiky amatéry. Není třeba shánět měřáky. Plavky má přece každý.
A ještě dvě perličky na závěr:
1. Generál Henry Obering, 23.4.2007: Nikdy nepůjdeme tam, kde není souhlas…
Pane generále, pane Topolánku, slyšíte? Tady souhlas není - a není ho a nebude zřejmě čím dál víc!
2. Milada RICHTEROVÁ, redaktorka
Ředitel americké Agentury pro raketovou obranu už Radiožurnálu v pořadu 20 minut Martina Veselovského řekl, co by nastalo, kdyby Česká republika nepovolila na svém území radarovou základnu vybudovat.
Henry OBERING, ředitel americké Agentury pro raketovou obranu
Pokud by se Česká republika rozhodla neumožnit instalaci radaru nebo Polsko instalaci protiraket, tak jakmile Írán bude mít tyto střely a odpálí je na Spojené státy, tak velký počet těchto střel do Spojených států nedoletí. Spadne třeba i na evropské území.
Tak nevím:
Když tu bude radar a antirakety, a náhodou se antiraketa trefí, podle Oberinga nám to spadne na hlavu.
Když tu radar nedovolíme, podle poslední věty Oberingovy nám to spadne na hlavu.
Vidíte někdo nějaký rozdíl?
