Stropnický drží synovi v politice palce
Právo, 24.5.2007:
Rodinu Stropnických vtáhl do vnitrostranického sporu šéf zelených Martin Bursík. V úterý zkritizoval známého rebela, místopředsedu republikové rady SZ Matěje Stropnického, a na podporu svých slov si pomohl i tajnůstkářským odkazem na otce svého kritika, exministra Martina Stropnického.
V rádiu Frekvence 1 Bursík o Matějovi řekl: "My jsme (s Martinem Stropnickým) byli kolegové v Tošovského vládě. Potkali jsme se v divadle a on měl se mnou velmi otevřený rozhovor, který se týkal jeho syna, ale to jsou věci, které jsou důvěrné, to vám tady nemohu říci." Na otázku, zda Stropnický starší se synem v politice souhlasí, Bursík uvedl: "Ne, ne, ne, nesouhlasí."
A jak to vysvětluje ředitel Divadla na Vinohradech Martin Stropnický? Včera Právu řekl: "Jako každý otec mohu souhlasit více nebo méně s názory svého syna. To je tak všechno, co mi přísluší, je to dospělý člověk."
Poznamenal, že v řadě věcí se se synem shoduje, ale například o plánované radarové základně v Brdech si myslí "setsakramentsky něco jiného". Synovi nicméně podle svých slov "samozřejmě dál drží palce".
Matěj Stropnický je mimo jiné ostře proti radaru a chce dosáhnout stažení českých vojáků z Iráku. Rada zelených má o tom jednat v neděli. A Bursík na jeho adresu kriticky podotkl: "Budeme řešit témata, která Matěj Stropnický provokativním způsobem tematizoval. Pro každou stranu je důležité, aby dokázala držet politickou linii, aby byla pro veřejnost věrohodná."
Když podle něj Stropnický kandidoval na místopředsedu republikové rady, slíbil, že se změní. "Zatím se nestalo, že by se pod vlivem své odpovědnosti proměnil. Na tohle by si měl vzpomenout a rychle o tom popřemýšlet a začít se chovat zodpovědně," uvedl Bursík.
Pokud Stropnický toto přání nevyslyší, budou to podle něj "řešit straníci, protože každé vedení se jmenuje a také se odvolává". Sám však Stropnického odvolání navrhovat nebude.
Komentář:
Když jsem byl malé dítě, nemohl jsem dlouho při máminých pohádkách, které mi četla, pochopit, proč si pan král říká „…my, toho času vladař ten a ten…“. Proč „my“, když byl jeden?
Když čtu výše uvedené řádky, slova pana Bursíka, musím si vzpomenout znovu na vladaře z těch pohádek (silně mi jeho projevy připomínají právě to „my“) - a bezděky musím srovnávat.
Pan Bursík si v postavení prvního muže Strany zelených neříká sice „my“, ale chová se tak. Dává najevo, přesně tak jako premiér Topolánek, že ho mínění a přání občanů naprosto nezajímají. Prostě jednou dostal křeslo, a z toho křesla je tuze špatně vidět - a hlavně slyšet - dolů.
„Pro každou stranu je důležité, aby dokázala udržet politickou linii, aby byla pro veřejnost věrohodná“ - řekl pan Bursík a myslel to zřejmě káravě k ostatním. Zejména zřejmě k Matěji Stropnickému.
Pane Bursíku, Zelení v posledních dnech a týdnech konečně začínají vzpomínat na předsevzetí a sliby, s nimiž šli do voleb. Začínají slyšet své voliče, začíná jim docházet, co se nám sem USA s naší prodejnou vládou chystají postavit. Jen k Vašim uším naše hlasy nedoléhají. Nevěrohodný, a to velmi, jste se pro nás stal Vy. Blahosklonně se usmíváte do kamer, tulíte se k vládě a káravě směrem dolů upozorňujete, aby se pan Stropnický začal konečně chovat zodpovědně.
Správně ovšem jste to vystihl v úplně poslední větě: „…každé vedení se jmenuje a také odvolává.“
Nebuďte si tak jistý, pane Bursíku - podle nás tady v obci i lidí v celém okolí, se tato slova týkají spíše Vás, ne pana Stropnického! Ten názory lidí slyší.
