Trokavec proti radaru

Otázka aktivního provozu XBR radaru, o jehož výstavbě se uvažuje v Brdech, je stále velkou neznámou. Ten má totiž být podle oficiálního sdělení po většinu času vypnut a aktivován jen v případě hrozby útoku cizí balistické rakety, což se ale zdá málo pravděpodobné. Lze si představit, že klíčový radar, bez kterého nelze navádět antirakety na cizí bojové hlavice, má být uveden do plného provozu na základě podnětu z jiného senzoru už jen proto, že za horizont nevidí (Země je kulatá). Jenže jak dlouho trvá, než se takový radar uvede do stavu, kdy je schopen pracovat "na plný výkon"? Zvládne to za sekundy, nebo minuty? Ona totiž hypotetická íránská balistická raketa by k nám letěla asi tak 12 až 15 minut, z toho přibližně 3 až 4 minuty ve skrytu před XBR radarem. Z toho vyplývá, že XBR radar v Brdech nemůže být po většinu času natvrdo vypnutý. Spíš po většinu času bude v pohotovostním režimu, tzn. v chodu, avšak bez zapnutého vyzařování. Přechod z tohoto pohotovostního do plného provozu je určitě snadnější a hlavně rychlejší. Radar se pravděpodobně nevyhne pravidelnému, asi každodennímu testování, kdy po určitý čas přejde do plného provozu, obsluha ověří jeho stav, provozní parametry a poté radar opět přepne do pohotovostního režimu.

Koneckonců naši výletníci na Marshallovy ostrovy radar, který by měl být po modernizaci spakován a poslán do Brd, viděli na vlastní oči a netvrdí, že by byl stále vypnutý. Naopak. Tamní XBR radar za normálních okolností údajně sice není v provozu celých čtyřiadvacet hodin, ale bývá zapnutý dvě až čtyři hodiny denně. V této době aktivního provozu personál normálně sedí ve správní budově, která je vzdálená asi deset metrů od radaru. Paprsek radaru je v té době nakloněn v minimálním úhlu 2° nad horizontem (ve vzdálenosti 2,5 km je ve výšce 100 m, ve vzdálenosti 25 km ve výšce nad kilometr). Jakou konkrétní činnost ty zmíněné čtyři hodiny denně obsluha vykonává, se naši výletníci bohužel nedověděli.

Pokud jde o operátory, ti mají být před ozařováním chráněni už tím, že do zadního směru od antény je vyzařování radaru minimální a dále perfektním odstíněním konstrukce správní budovy, ve které budou trávit většinu času. Jisté je, že nechráněná osoba v prostoru před anténou ve směru vyzařování by byla vystavena mnohem většímu riziku škodlivého vyzařování, než operátoři 10 metrů za radarem.

U námořní verze radaru SBX (instalován na plující plošině) je to s provozem podobné. V oficiálním dokumentu je uvedeno, že radar je několikrát denně po dobu 15 až 20 minut uveden do aktivního stavu, průměrně asi 1 hodinu denně. Přirozeně, že se nejedná o případy reálné hrozby, ale o běžnou praxi údržby a postupy k docílení co nejvyšší provozní spolehlivosti. Z toho lze vyvodit, že radar v Brdech by v tomto smyslu nebyl výjimkou.