Úvod » Informace o radaru » Domácí články o radaru » Plukovník nám píše: Prý obrana USA

Plukovník nám píše: Prý obrana USA

Starostové obcí zainteresovaných na umístění amerického radaru ve Vojenském výcvikovém prostoru Jince jsou středem zájmu především českého ministra zahraničních věcí, rakousko-českého občana pana Karla Schwarzenberga. Přesvědčuje kdekoho, že jde především o obranu České republiky. Vůbec ale nejde o naši ochranu - jde jen o další předsunutou americkou vojenskou základnu pro obranu USA. Máme se stát dalším korálkem ve šňůře obklíčení světa americkou armádou.
Chce-li se pan Schwarzenberg zapojit do dobré věci, ať se jako náš ministr zahraničí a vysoce vážený rakouský občan přimluví u vlády své země, tedy Rakouska, o pomoc při navrácení vzácných soch ukradených v jednom českém zámku a nyní se nacházejících v Rakousku. Tam by hájil české zájmy, ale americký radar bude nožem v zádech České republiky, epicentrem pro zásah nepřátelskou hlavicí, pro jistotu zničení s jadernou náplní.
V televizi jsme viděli náčelníka Generálního štábu arm. gen. Štefku, který diváky informoval o tom, že pro radar bude dostačovat prostor veliký asi 300 hektarů (t.j. 3,5 km čtverečních) a 200 vojáků americké armády. Dodávám, že to bude těch prvních 3,5 km2 a první stovky amerických vojáků. Apotom další kilometry zájmového prostoru a další vojáci. A řeči o tom, že to přinese pracovní příležitosti našim lidem? Přeci nejsou starostové a ti, kteří tomu věří, tak naivní, že si kromě nejnutnějšího, prověřeného personálu na manuální práci vpustí kdekoho do přísně střeženého prostoru. A jestli se už nyní těší někteří dodavatelé, že bude kšeft, mýlí se. Americká armáda má na zásobování přísné předpisy a normy. Jako každá jiná armáda na cizím území.
Mám z toho osobní zkušenosti z mého pracovního přidělení jako člena >Dozorčí komise neutrálních států< v Koreji v roce 1955. V Koreji jsem byl rok, z toho v Jižní Koreji v tzv. >vstupních přístavech< Inčchonu, Pusanu a Künsanu téměř pět měsíců. Stravovali jsme se v důstojnických jídelnách americké armády a potraviny byly z důvodu naprosté bezpečnosti z amerických zdrojů.
A proč jsem přesvědčen, že základna bude natrvalo výsostným územím USA? Je tomu tak všude na světě. I v Korejské republice (Jižní Koreji), a tam tento stav trvá již od roku 1953, kdy bylo podepsáno příměří, tedy 53 roků. Američané o podepsání mírové smlouvy nestojí. Oba korejské státy by se spojily a USA by přišly o jednu ze strategických základen.
Paní ministryně obrany Parkanová jasně ukázala oč jí jde. Aještě se dovolává téměř pateticky: >Přece nemůže nikdo z diváků věřit tomu, že konkrétně já bych je chtěla obelhávat, že já bych chtěla lidi v České republice ohrožovat,<
Paní ministryně, moje odpověď je, že nemluvíte pravdu a v rámci vaší současné funkce je vám lhostejné, zda naše zem bude ohrožena. Pokud jde o vojenskou odbornost, o taktice, operačním umění ani strategii nevíte nic. To pro Vás není potřebné. Velmi přesně toto definoval při jedné rozmluvě v diskusi o vstupu České republiky do NATO tehdejší předseda Vaší strany Josef Lux: >Až vstoupíme do NATO, bude jedno, kdo a z které strany bude ministrem obrany. < Aměl pravdu. Dnes jste to Vy, vláda a pravicový parlament, a ještě pravicovější senát, kdo si myslí, že jen vy máte rozhodnout o tom, bude-li radar a veškeré příslušenství, jak bylo sděleno v televizi, v hodnotě asi dvou miliard instalován v prostoru VVP Jince. Váš hlavní úkol nyní je přesvědčit odpůrce umístění radaru o jeho prospěšnosti a celý národ o zbytečnosti referenda. Především mladí lidé, ti, kterým bylo v roce 1989 panem Havlem kromě jiného slibováno, že bude požadovat rozpuštění paktu NATO, by si měli připomenout, že o toto se ani nepokusil, naopak, v době likvidace Jugoslávie se po ukončení konfliktu dožadoval dalšího >humanitárního< bombardování. Av současné době prosazuje a nabádá k výstavbě >obranného< amerického radaru.
Jestliže si pravicová vláda a všichni její přívrženci ve věci tak závažné, jako je podpora proamerických zájmů ohrožujících naši republiku, myslí, že jeden radar nic neznamená, pak bych chtěl všem těmto vojensko-politickým odborníkům připomenout, že někteří z nich nebyli ještě na světě, když 10. června 1950 napsal list >New York Times< v úvodníku o tokijských rozhovorech mezi MacArturem, Johnsonem, Bradleym a Dullesem, že generál MacArtur je připraven žádat koordinovaný obranný systém nejen pro samotné Japonsko, ale pro celé západní Tichomoří. Časopis US News and World Report z 28. 7. 1950 to upřesnil: MacArthur považoval za >koordinovaný obranný systém< nárok na všechny tichomořské ostrovy od ostrovů Aleutských až po Mariany, a řekl: >S pomocí řetězu ostrovů můžeme letecky ovládat každý asijský přístav od Vladivostoku až po Singapur a zabránit jakémukoliv hnutí v Tichomoří. Po minulé válce naše strategické hranice zahrnují celý Tichý oceán.< A 27. června na druhé straně zeměkoule prezident Truman vyslal americká vojska do jižní Koreje - a současně do Vietnamu, na Filipiny a na Tchajvan. A tím po druhé světové válce začala >obrana zájmů USA< tisíce kilometrů daleko od USA. Americký radar v České republice tedy nemá být nic jiného než součást plánů USA na jejich a nikoliv na naši obranu. Českou republiku může jen ohrožovat.


Převzato z Haló noviny

Zaslat článek e-mailem

Zaujal vás tento článek?
Dejte o něm vědět svým známým - pošlete jim odkaz na něj.

Kolik je jedna mínus jedna (slovy)?

 
| Nahoru