Česká média v sobotu přinesla dlouho očekávanou zprávu - americká vláda rozhodla o tom, že by byla připravena umístit v České republice radar a v Polsku vybudovat protiraketovou základnu. Bílý dům krátce poté, co v pátek dostala vláda Mirka Topolánka důvěru sněmovny, oficiálně zahájil s kabinetem rozhovory o umístění radarové části protiraketové základny na území České republiky. Pokud USA v Česku umístí radar, rozhodnou o tom nejspíš politici. Souhlas vlády nestačí, protože vybudování základny by znamenalo i příchod cizích vojáků na území republiky, souhlas by tak musely dát i obě komory parlamentu. Referendum o umístění radaru prý není nutné, protože otázka bezpečnosti republiky se nemá řešit referendem. Přitom všechny ankety hovoří v neprospěch základy i radaru. Jakou roli v tomto procesu sehrává česká vláda a naše média?
Vláda si od základny slibuje větší bezpečnost země. Česko údajně není připraveno bránit se vypáleným balistickým raketám. Který stát je k tomu ale připraven? Dostupné údaje o principu činnosti a provozních možnostech obranného systému jasně dokazují, že území České republiky tato základna není schopná bránit. Antirakety jsou určeny k ničení mezikontinentálních raket ve střední fázi letu, tzn. ve velké výšce v kosmu a neumožňují ničit rakety v sestupné fázi letu, tzn. ty, které by směřovaly na naše území. Jak tedy získáme větší bezpečnost země? Pojďme dál. Vznik základny má prý znamenat rovněž příliv zahraničních investic, například tím, že se zlepší infrastruktura v dané oblasti. Kvůli radaru? Asi těžko. Velvyslanectví USA v ČR předpokládá, že na výstavbě zařízení by se rovněž mohly podílet české firmy, které se budou moci ucházet o zakázky a služby nebo výzkum a vývoj. Nic víc, než další nesmysl - ekonomický přínos pro ČR by byl prakticky nulový. Nová pracovní místa ani náhodou. Naopak, Velvyslanectví uvádí, že USA nemají v úmyslu platit hostitelské zemi za užívání příslušné lokality ani nájem, ani paušální částku. Kde je tedy ukryt zmiňovaný významný ekonomický přínos pro ČR? Ve výzkumu a vývoji? Možná. Je čest, že si USA vybraly Česko, je to samozřejmě i otázka prestiže, tvrdí někteří vládní činitelé.
Je zajímavé sledovat i vývoj informovanosti v českých médiích. Novináři se zejména v poslední době mnohdy soustřeďují na takové argumenty, že až člověk žasne. Vehementně se totiž snaží do popředí klást nepodstatné argumenty a současně ty podstatné bagatelizovat. V tomto směru přímo perlí Mladá fronta DNES. Ti obracejí celou věc doslova naruby. Čtenářům se na stůl dostane například informace, že už z fungujících radarů je zřejmé, že vlastně nejde o nic problematického. Popisují, jak velkou bezletovou zónu radar vyžaduje, že nenaruší stávající letecké koridory, uvádějí údaje vzdálenosti, ve kterých se co a jak může bezpečně pohybovat. Je to asi tím, že novináře víc zajímá, zda radarem nebude rušen jejich mobilní telefon, než možný úder na místo, kde tento radar stojí. Jako by nikdy neslyšeli nic o tom, jak probíhal konflikt v Iráku, o vzdušném elektronickém úderu, který je v různých zemích sice nazýván různě, ale vždy znamená to samé - v první řadě zničit PVO protivníka, nejprve všechny radary, bez nichž nebude možné neodpálit jedinou raketu. Další perličkou je např. zdůraznění, že radar se umísťuje na vyvýšené místo a vysílá vlny mírně vzhůru, podle dosavadních měření neohrožuje osoby, které stojí na zemi v jeho blízkém okolí. Zato elegantně pominou fakt, že radar této kategorie, provedení a parametrů, který by měl být instalován v ČR, funguje jako "vábnička" a v případě konfliktu zcela jistě neunikne účinným zbraním. Z které strany tedy bude našim lidem v okolí radaru hrozit větší nebezpečí - ze strany radaru, nebo ze strany útočící zbraně? MO ČR včera dokonce v TV zpravodajství informovalo, že naše armáda už jeden takový radar provozuje někde u Chlumce a že bude pořádat exkurze pro veřejnost. To je teda silná káva. Že by na něm už nyní sloužili američtí vojáci. Spíš půjde o další blafování.
Velkou neznámou je, zda tento krok nenaruší vztahy s Ruskem. Opět zarážející tvrzení: naši odborníci vůbec nepředpokládají narušení vztahů s Ruskem, protože Američané prý s ním tuto záležitost dlouhodobě konzultují a proti ohromné raketové síle, kterou Moskva disponuje, je tento systém i tak k ničemu. Ale Rusko, spíše vrchní armádní činitelé, se na věc dívají trochu jinak. Hlavně jako na porušení strategické rovnováhy v neprospěch Ruska. Rusko chce na případné vybudování americké protiraketové základny s antiraketami v blízkosti svého území reagovat modernizací vlastních balistických raket s jadernými hlavicemi tak, aby dokázaly překonat veškerou protiraketovou obranu. Prohlásil to velitel ruských raketových vojsk generálplukovník Nikolaj Solovcov. Objevily se i informace o tom, že jestliže tuto základnu USA v těsné blízkosti Ruska vybudují, Rusko bude nuceno takovou základnu "eliminovat". Co znamená pojem eliminovat, netřeba vysvětlovat. Pročpak asi Rusové tak důrazně protestují proti krokům USA, když Američané s ním tuto záležitost dlouhodobě konzultují, jak tvrdí naše média? Někdo tedy zase blafuje.
Vše, co se odehrává na české politické a mediální scéně svědčí o tom, že zámysl "mít v Česku jen radar" pravděpodobně uchlácholil značnou část české veřejnosti. Zastánci veřejně prohlašují, že vlastně o nic nejde, jen o nějaký radar. Znepokojující jsou i názory, že se má jednat o malé zařízení, které nenaruší život občanů, ani letový provoz. Důvodem takového závěru je pravděpodobně neznalost souvislostí, které jsou však velmi závažné. Především je třeba si uvědomit, že radar XBR (o kterém se tady mluví) je hlavním senzorem, který poskytuje specifická a vysoce přesná data pro navedení antiraket. Bez dat z radaru se antiraketa do cíle prostě netrefí - bude "hluchá a slepá". Není třeba zdůrazňovat, že právě radar se výrazně podílí na funkčnosti a účinnosti celého protiraketového systému, který by v případě vyřazení radaru z činnosti byl znatelně ochromen. Z toho logicky vyplývá, že první úder protivníka bude s největší pravděpodobností veden právě na radar. Který? Ten, co je nejblíže, tzn. v Česku.
Radar tohoto typu je na rozdíl od antiraket umístěn na povrchu, je proto velmi zranitelný, nelze ho přemísťovat, nelze ho ani z důvodu principu činnosti schovat pod zem, je relativně velký a jeho poloha bude v době GPS známá s chirurgickou přesností. Navíc se prozrazuje svým vlastním vyzařováním, jeho signál je snadno "viditelný" ze vzdálenosti tisíců kilometrů. Možnosti zničení radaru jsou poměrně široké - od použití protiradioelektronických řízených střel, přes řízené střely s plochou dráhou letu, balistické rakety s konvenční či jadernou hlavicí a různé mikrovlnné zbraně, zbraně elektromagnetického impulzu, až po zbraň v podobě uneseného dopravního letounu teroristy. Myšlenka mít v Česku "jen radar" se pro mnohé nezasvěcené zdá být celkem přijatelná, protože necítí tak velké nebezpečí jako v případě antiraket. Radar tak, jak je koncipován, nebude mít negativní dopad na obyvatelstvo okolních obcí. Ani na kvalitu jejich života. Ani na kvalitu životního prostředí, tvrdí někteří politici. Jedná se o neuvěřitelnou naivitu, či o hluboce promyšlený tah s cílem ovlivnit veřejnost? Není divu, české veřejnosti doposud nikdo otevřeně nevysvětlil možná nebezpečí, která sebou radar přináší. Že ale někteří nejvyšší představitelé státu nechápou podstatu, je spíš na pováženou. Faktem je, že radar reálně představuje větší nebezpečí, než 10 antiraket v podzemních železobetonových silech hluboko v podzemí. "Mít v Česku jen radar" by se tedy dalo přeložit do srozumitelné češtiny jako "mít v Česku jen větší rizika". Česká veřejnost by měla mít právo vědět všechna pro i proti o takovém kroku. Jak si ale má obyčejný český člověk udělat názor na věc, když politici omílají stále dokola fráze o posílení bezpečnosti ČR a novináři převracejí fakta naruby? Nebylo by lepší, kdyby srozumitelně vysvětlili důvody takového kroku a všechna rizika s tím spojená? Asi ne, to by totiž narazili na tvrdý odpor veřejnosti. Pohodlnější a snadnější je prohlásit, že se jedná o otázku bezpečnosti země a do ní nemá veřejnost co mluvit, protože tomu nerozumí.
